23. 6. 2013 Hlučín Darkovičky

Drahé sestry a bratři! 

Dnes jsme slyšeli od Pána Ježíše jasné slovo: „Za koho mě lidé pokládají?“ „A za koho mě pokládáte vy?“ Kdo je vlastně pro nás Pán Ježíš? Odpověď na tuto otázku je velmi důležitá, protože podle toho jakou máme představu o Bohu, taková je pak i naše víra. A dnes bychom se společně měli bavit o tom, jak se k Pánu Bohu chováme. Co bychom dělat měli a naopak co bychom dělat neměli. Dá se také říci, že se budeme bavit o tzv. ctnosti „nábožnosti“. V ní vlastně jde o to, abychom byli vůči Pánu Bohu SPRAVEDLIVÍ. Proto je důležité i v této věci si odpovědět na tu otázku, kterou každému z nás dnes Pán klade: „Za koho mě pokládáš ty?“

Já bych začal tím, že připomenu první Boží přikázání:

„Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví Nebudeš mít jiného boha mimo mne. Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. (…)“

Tam je asi docela důležité to: „nebudeš mít jiného Boha mimo mne“. My si totiž kolikrát na to místo, kde by měl být Pán Bůh, dáváme různé věci i osoby. Nemusí to na první pohled vypadat vždy hrůzně, ale vždycky se nám to někde vymstí. To je první věc, kterou jsem dnes měl zmínit, a myslím si, že podobně o tom mluvil i pan kaplan.

Pak bychom se měli bavit o hříších proti úctě k Bohu. Taková klasika je Boží jméno nadarmo. To myslím vysvětlovat nemusím, to víte a registrujete celkem často. Ale co už tak jasné není, třeba bývá malá důvěra v Boha tím, že spoléháme na horoskopy, důvěřujeme věštcům a přisuzujeme věcem určité schopnosti, které určitě nemohou mít. To je taky potřeba si uvědomit, že Bůh je a má být mým jediným dobrem. A do něj mám skládat všechnu svou naději. Nehledat zbytečně svou budoucnost ještě se tak víc bát toho co přijde. Také pozor na to přisuzování nadpřirozených schopností věcem, jako jsou talismany, medailony a další, nemluvě třeba o léčitelství a patří sem i homeopatie. Určitě by si to zasloužilo větší diskuzi, ale zde na to Bohužel není prostor. Jen to zmiňuji, abych vzbudil zájem a podal základní informaci. Co je správné, kde se církev potkává s mnohými problémy a podobně.

Na závěr bych zde chtěl ještě znovu připomenout, to co zde zaznělo na začátku. KDO JE PRO NÁS BŮH? Samozřejmě, že jsem nastínil základní linie prvního přikázání, nebo jinak řečeno, jaký by měl být můj vztah k Bohu. Ale bez toho vztahu k Bohu to pro mě budou jen nepříjemné věci a omezení. Je potřeba si být vědom i toho, že toto všechno mají být přirozené důsledky mé lásky k Bohu. Proto taky Pán Ježíš dnes pokládá učedníkům tu otázku. Proto také říká, že největší přikázání je „Miluj Boha svého, z celého srdce svého …“. Z toho pak vše vychází. Myslím si, že láska k Bohu je pro nás klíčová. Pochopit, jak moc mě Bůh má rád, abych pak na tu jeho lásku odpověděl svým životem. My se kolikrát soustředíme na to, co máme a co nemáme. Ale toto stojí na samém začátku. Za koho pokládám Syna člověka? Kým je pro mě Ježíš, Bůh? Myslím si, že toto je asi hlavní otázka, kterou bych si měl klást před tím, než se jdu smířit s Bohem.