29. 5. 2011 - Hlučín Darkovičky

Drahé sestry a bratři!

Dnes máme velmi zajímavé téma a též velmi potřebné. Budeme se bavit o svátosti křesťanské dospělosti o svátosti biřmování. Je dobré si vlastně říci, k čemu vůbec takováto svátost je. Rozhodně bychom ji neměli chápat jen jako další do sbírky. Je to svátost, která je velmi důležitá pro náš křesťanský život. Jak, to si dnes právě povíme.

Nejdříve je dobré říci, že svátost biřmování spolu se křtem a Eucharistií tvoří tzv. INICIAČNÍ SVÁTOSTI. Co to vlastně znamená? Jedná se o to, že tyto svátosti jsou nezbytně potřeba k našemu plnému křesťanskému životu. Bez nich by naše křesťanství nebylo úplné. Tyto svátosti nás také řečeno jinými slovy uvádějí DO PLNOSTI KŘESŤANSKÉHO ŽIVOTA a do křesťanského života jako takového. Samozřejmě že by to bylo možné vnímat jako fráze, kterých člověk slyší v kostele docela dost, ale nejsou to jen zbožné fráze. Bez křtu, Eucharistie a plnosti daru ducha svatého bychom během svého života jen těžko dokázali dozrát do slávy nebe.

Jak tedy tyto iniciační svátosti působí a co přinášejí? Křest je jasný. Ten nás otvírá Božímu životu a dává nám sílu žít v Boží milosti. Odříkat se zlého, vítězit a smazává samozřejmě to předurčení ke zlému, které plyne z dědičného hříchu. Eucharistie ta nám neustále vlévá do duše Boží lásku, je pro nás pokrmem na cestě života a samozřejmě nás neustále přibližuje k Ježíši. Zříkat se dobrovolně Eucharistie je čiré bláznovství, protože je pro nás opravdu pokrmem do života věčného. Bez tohoto „pokrmu silných“ by naše víra dlouho neobstála. A to zvláště v dnešním světě, kde nás ovlivňuje individualismus a spoléhání jen na své síly.

No a o Biřmování si toho řekneme trochu více. Skrze tuto svátost dostáváme plnost darů Ducha Svatého. Je to výbava potřebná pro to, aby naše víra dozrála. Vezměte si dospívajícího mladého člověka, který se potýká s růstem své osobnosti, a doléhají na něj otázky typu: Co to je vlastně víra? Má ještě dnes vůbec smysl věřit? Proč se chodí do toho kostela? (…) Tato svátost, neboli Duch Svatý v této svátosti mu mají pomoci si na tyto otázky nalézt odpovědi. Také těmto mladým lidem pomáhá to, že se připravují většinou se svými vrstevníky a zjišťují, že mají stejné problémy, že si kladou stejné otázky. Plnost darů ducha svatého nám pomáhá, aby se z naší dětské víry stala víra dospělá. Abychom dokázali více pochopit, co to znamená věřit, co je obsahem naší víry, jak se vypořádat s obtížemi spojenými s vírou, jak třeba obstát před nevěřícími kamarády apod. Jinými slovy: On vás uvede do celé pravdy.

A teď ještě něco o tom, jak se tato svátost uděluje. Každý obřad udílení svátostí má několik částí. Ale vždy v tom obřadu je něco bez čeho ta svátost nemůže být udělena. Pak jsou tam též tzv. doplňující obřady, které mají doplnit a též pomoci pochopit jaká síla je v té či oné svátosti skrytá. A právě u svátosti biřmování je tím podstatným vkládání rukou. To jsme slyšeli i v prvním čtení a pak mazání olejem – křižmem a biřmovací formule: Přijmi pečeť darů Ducha Svatého! Samozřejmě, že součástí je též obnova křestního vyznání, kdy to má pomoci tomu, aby si kandidáti uvědomili své rozhodnutí pro Krista a život s ním a pak tu dokonce byl ten políček, který se už dnes nedělá, a který měl symbolizovat jakési dosažení křesťanské dospělosti.

Jsme zvyklí, že v našich podmínkách tuto svátost uděluje biskup. Může ji udělit i kněz, ale protože biskup je vlastně na prvním místě správcem Božího lidu a kněz jen jeho prodlouženou rukou ve farnosti, vyhrazuje si toto právo biskup, aby měl aspoň tímto způsobem možnost setkat se s rostoucím křesťanským společenstvím. V prvních dobách církve totiž všechny tyto iniciační svátosti uděloval pouze biskup. Dnes by to vše nezvládl, takže se mu ponechává výsada biřmování. Normálně by se tyto iniciační svátosti měly běžně udělovat najednou a v první církvi tomu tak skutečně bylo, ale to proto, že se křtili tehdy jen dospělí. I dnes v případě křtu dospělého se to děje stejně, pokud k tomu není jiný důvod.

A co říci závěrem? Možná to, že nemusíme mít strach spolupracovat s Duchem svatým ve svém životě a snažit se ho více vnímat a vzývat. A vy, kteří jste ještě neměli možnost tuto svátost přijmout, běžný věk je okolo patnáctého roku věku, tak se nebojte přihlásit, až zahájíme přípravu. Doufám, že to už bude brzy.