Kázání na Svátek Křtu Páně A

Hlučín 9.1.2011 - Farní kostel

Drahé sestry a bratři!

Minulý týden jsem tu trochu s některými z vás na večerní nakousl problematiku křtů. Jeho slavení a pak jsme tu mluvili o křtu dětí a o křtu dospělých. Dnes v tomto tématu budeme pokračovat a řekneme si něco přímo o obřadu Svátosti křtu a pak i něco o rodičích a kmotrech.

Tak obřad svátosti křtu se skládá z několika částí. Ta podstatná část je lití vody na hlavu křtěnce a vyslovení křtící formule. Bez toho se nemůže žádný křest obejít. A pokud by někdo byl křtěn narychlo, například v nebezpečí smrti, nemusí být ty ostatní věci, stačí jen tedy lít vodu na hlavu a říkat při tom „Já tě křtím ve jménu Otce, i Syna i Ducha Svatého.“ Toto stačí k platnému křtu. A ten kdo křtí ani nemusí být věřící. Stačí, když chce udělat to, co křtem činí církev. Ale vraťme se k tomu obřadu křtu, jak jej známe z běžného prožívání.

Takovou první část tvoří vstupní obřady, kdy se rodina s dítětem, nebo i dospělý kandidát křtu se svým kmotrem a blízkými setká u dveří chrámu s knězem a ten je vítá ve společenství církve. Ptá se jich na pár věcí, co od církve žádají a zda jsou si vědomi povinností, které ze křtu vyplývají. Pak následuje krátký úryvek z Písma, jeho výklad, přímluvy a litanie. Hned po nich je mazání olejem katechumenů a modlitba exorcismu, kdy prosíme Pána, aby kandidáta křtu ochraňoval od působení zlého ducha, a pak následuje svěcení křestní vody a vyznání víry. Hned po vyznání víry a zřeknutí se zla následuje lití vodou a pak některé doplňkové obřady, které si blíže vysvětlíme. Hned po křtu se nově pokřtěný maže olejem, kterému říkáme křižmo, na temeni hlavy. Tento olej je posvěcený otcem biskupem na Zelený čtvrtek v katedrále a je smíchán z olivového oleje a trochy balzámu. Skrze toto pomazání dostáváme všichni účast na Kristově královském, kněžském a prorockém úřadě. Jako králové máme účast na důstojnosti sourozenců Božího Syna. Už nejsme jen obyčejní lidé. Skrze naroubování na Krista, tedy skrze křest, se stáváme dětmi Boha Otce a bratry Boha Syna. A to není málo. Pak jako Kristovi kněží máme přinášet oběť chvály celým svým životem. To je to všeobecné kněžství Kristovo, jak jsme o něm slyšeli asi hodně v minulém roce. Znamená to, že můžeme Ježíši dávat jako dar i ty své těžkosti a nesnáze. A konečně jako proroci máme vydávat svědectví Kristovu evangeliu. Tedy se za Ježíše, evangelium a jeho církev nestydět. Toto pomazání má tedy dalekosáhlé dopady do našeho života jako křesťanů. Mimo jiné nám též dává za úkol žít každý na svém místě jako misionáři. Tedy svým životem hlásat víru.

Dalším doplňkovým obřadem je pak předání hořící křestní svíce a bílého roucha. Tady se jedná opět o krásné symboly. Světlo svíce můžeme určitě vnímat jako světlo víry, živé víry, kterou dostáváme od církve a od svých blízkých, kteří slíbili, že nám o ní budou vydávat svědectví. Je možné ho vidět i jako světlo do temnot tohoto světa. Kdy nám právě víra v Krista může být světlem v různých složitých rozhodováních. Je to světlo od paškálu, neboli Paschy, tedy přejití. Kdysi dávno Izraelité „přešli“ rudé moře a tím začali nový život. My vlastně křtem „přecházíme“ ze smrti hříchu do života s Bohem a též začínáme nový život. Samozřejmě bychom mohli hledat další obrazy a symbolická vysvětlení. Pak ale ještě máme to bílé roucho. To je čistota duše po křtu. Nový „svatební šat“, který si máme přinést v den své smrti na „svatební hostinu“ do Nebeského království.

A ještě pár slov o těch kmotrech. Kmotři jsou u křtu důležití proto, že mají rodičům pomáhat vydávat svědectví víry. U křtu malých dětí je samozřejmě hlavní břímě na rodičích. Ale u křtu dospělého kmotr teprve má ten svůj význam, protože to je ten, který stál na počátku cesty obrácení dotyčného, a který ho během poznávání víry doprovázel a nyní mu chce na cestě víry pomáhat.

Co říci závěrem? Je dobré si uvědomovat, čím jsme všichni prošli, co vše nás poznamenalo, co jsme dostali, k čemu se můžeme vracet a z čeho tedy dnes můžeme čerpat. Samozřejmě je třeba to rozhodnutí, které za nás kdysi udělali naši rodiče, stále obnovovat. A to nejlépe každé ráno. Ať stále lépe dokážeme následovat Krista i tím, že poznáváme co je na počátku života každého křesťana.

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Naše farní stránky: