Kázání o 24 neděli v mezidobí

15. září 2013 Hlučín darkovičky

Drahé sestry a bratři! 

Dnes jsme v prvním čtení slyšeli, že Mojžíš, když prosí Hospodina, aby se smiloval nad svým lidem, se odvolává na zaslíbení, která dal praotcům Abrahámovi a Izákovi a samozřejmě i jemu samotnému. Jinými slovy se odvolává na smlouvu, kterou Hospodin se svým lidem uzavřel. Budeme se tedy bavit o významu této smlouvy. Je dobré si uvědomit, že má dopad i pro nás až do dneška a má dosah až na konec dějin celého lidstva.

V čem tedy tzv. Sinajská smlouva spočívala? Hospodin uzavírá s Izraelským národem smlouvu, která se kdysi nazývala tzv. „vazalská smlouva“, protože se nejednalo o smlouvu mezi rovnocennými partnery. V Sinajské smlouvě Bůh zaslibuje Izraeli ochranu od okolních nepřátel a spásu, která v té době byla chápana jako blahobyt. Za to od Izraele očekával věrnost, především v bohoslužbě, ale i v politickém životě. Tyto požadavky byly konkretizovány předáním zákona v podobě Desatera.

Jak jsem ale říkal dříve, tato smlouva má dopad až do dnešních dnů. Není totiž platná jen pro Izraelský národ, který byl touto smlouvou zvláštním způsobem vyvolen, ale skrze Izrael je platná i pro nás pro všechny. Jak to říká také sv. Pavel, že zaslíbení, která dal kdysi Bůh Abrahámovi a Mojžíšovi, nyní platí i pro nás. I my jsme se stali dědici této smlouvy. Navíc jak víme, tak Izrael byl často této smlouvě nevěrný. Proto Hospodin posílá stále nové a nové proroky, aby smlouvu připomínal, a víme, že často uzavíral s Izraelem i nové verze této smlouvy. Například u proroka Ezechiela, často to zní i o Velikonocích, se čte:

Tu poznají národy, že já jsem Hospodin - praví Pán, Hospodin - až na vás před jejich očima dokážu, že jsem svatý! Vezmu vás z národů, shromáždím vás ze všech zemí a přivedu vás do vaší vlasti. Pokropím vás očistnou vodou a budete čistí od všech svých nečistot, očistím vás od všech vašich model. Dám vám nové srdce, vložím do vás nového ducha, odejmu z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa. Vložím do vás svého ducha a způsobím, že budete žít podle mých zákonů, zachovávat má přikázání a plnit je. Budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, budete mým lidem a já budu vaším Bohem.“

Hospodin tedy své smlouvě zůstává věrný i přes naši nevěru, když si hledáme stále nová „zlatá telata“ a příležitosti jak mu utíkat. Bůh jde ale dokonce tak daleko, že se sám stává člověkem, aby za nás lidi svou poslušností a věrností naplnil podmínky smlouvy. Prožijeme to i dnes při mši svaté, kdy On v osobě Ježíše Krista se znovu stane obětí. Sám říká: Toto je smlouva nová a věčná, potvrzená mou krví, to konejte na mou památku.

Mějme tedy odvahu se přiznat k závazkům, který máme, skrze Abraháma a Mojžíše, když už těžíme ze zaslíbení, která oni od Boha dostali.

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Naše farní stránky: