Hlučín - Darkovičky 4. 11. 2012

Drahé sestry a bratři! 

Dneska je asi každému jasné, že se budeme při našem zamyšlení zabývat láskou. Není to lehký úkol, protože téma je velmi široké a tak jsem docela rád, že nám otcové biskupové dávají nějaké body pro lepší orientaci v tématu. První z nich je vlastně úkol vysvětlit pojem „láska“. To by mohlo být viděno z mnoha stran, ale my se budeme dívat z křesťanské strany. Díval jsem se do chytrých knih a na internet a našel jsem, že láska je základem vztahu mezi Bohem a člověkem a i mezi lidmi navzájem. Já základním požadavkem, který je kladený na každého křesťana. Pokud také vnímám lásku jako Božskou ctnost, tak na rozdíl od lásky erotické, které po druhém spíše touží, tak láska Boha se spíš touží druhému darovat. To je dobré si asi na začátek našeho uvažování uvědomit. Samozřejmě, že mentalita tohoto světa spíš zná ten pojem lásky erotické, nebo ještě přátelské, ale ta, kterou vnímáme jako tu ctnost Božskou, ta nemá v hodnotách tohoto světa moc velké místo. Ale je zajímavé, že si ji lidé velmi váží a vysoce ji hodnotí. Je to nejspíše tím, že po takové lásce všichni toužíme a je nám vlastně též vložen a do srdce, protože jsme stvořeni Bohem - Láskou a jsme také stvořeni k Božímu obrazu, tedy k lásce. Ale bohužel nemám v tomto světě tolik místa jako láska erotická.

Pak bychom také dnes měli mluvit o Ježíšově Novém přikázání. Někdy máme tendenci si ho plést s tím Největším přikázáním, které jsme slyšeli dnes v úryvku evangelia. To mluví jasně o lásce k Bohu. Ale Nové přikázání je z jiného místa NZ. Je z Janova evangelia a je zasazeno do příběhu poslední večeře. Žádný z ostatních evangelistů ho neuvádí. Zní tedy takto:

Milujte se navzájem; jak jsem já miloval vás, tak se navzájem milujte i vy.

Toto Ježíšovo Nové přikázání mluví o lásce mezi námi lidmi navzájem a to podle míry lásky samotného Ježíše. Je to náročný požadavek. Ale zase vezměme si to tak, že při poslední večeři se událo mnoho velmi důležitých věcí. A mohli bychom říci, že to patří nějak k Ježíšovu odkazu tomuto světu. Dává ho těsně před svou smrtí. A to se většinou dělají ty nejdůležitější věci. Ta míra Ježíšovy lásky je tedy dána tou jeho obětí života. Tak má vypadat i naše vzájemná láska. Nemá to tedy být jen tak, aby se neřeklo, abych se do toho nebe nějak dostal, ale je to láska, která se nebojí a má to odhodlání dát i život.

No a další z bodů, o kterém máme dnes mluvit, se jmenuje „největší je láska“. Je to vlastně parafráze textu apoštola Pavla z té krásné velepísně na lásku. Nakonec tam mluví o všech třech božských ctnostech a doslova říká:

Neboť kusé je všecko naše poznání, nedostatečné je naše prorokování. Ale až přijde to, co je dokonalé, zanikne to, co je částečné. Když jsem byl dítětem, mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě. Když se však ze mě stal muž, všecko dětské jsem odložil. Nyní vidíme jen jako v zrcadle, nejasně, ale potom uvidíme tváří v tvář. Nyní poznávám věci jenom nedokonale, potom poznám dokonale, podobně, jak (Bůh) poznává mne. Nyní trvá víra, naděje a láska, tato trojice. Ale největší z nich je láska.

Když se nad tím hlouběji zamyslíme, tak zjistíme, že to ten má Pavel dobře promyšlené. Víra a naděje, až dojdeme k Bohu, se v něm naplní, ale Láska ta zůstane, protože to je vztah, který budeme prožívat celou věčnost. A zase jiné místo Písma říká, „Láska je silnější než smrt“. Je to kniha Píseň Písní, která sice byla napsána jako píseň lásky mezi mužem a ženou, a v židovské tradici se čítává i dodneška na svatbách. Ale křesťané ji převzali do seznamu knih bible proto, že jsou zde krásné obrazy lásky mezi Bohem a člověkem. Kristem a církví. A skutečně zase to je hluboká pravda, protože Láska, Bůh skutečně jednak přemohl smrt, ale i v tom smyslu je silnější, protože mnohdy i mezi lidmi jde až za hrob, jak říkáme.

No a uzavřeme tím, co vlastně nám ta láska přináší. Tedy jaké jsou plody lásky. Tím největším plodem je sám Bůh. Zpíváme to vždy na Zelený čtvrtek, kdy si církev připomíná Ustanovení večeře Páně, kdy právě Ježíš dává Nové přikázání a sám projevuje lásku k apoštolům až do konce: „KDE JE OPRAVDOVÁ LÁSKA, TAM PŘEBÝVÁ BŮH.“