Kázání o 20 Neděli v mezidobí

19. 8. 2012 Hlučín - farní kostel

Drahé sestry a bratři! 

O dnešní neděli se pokračuje v textech té minulé neděle. Hlavním tématem je Eucharistie, to je celkem jasné, protože zde zní v evangeliu opět ta známá šestá kapitola textu sv. Jana, které se tradičně říká Eucharistická řeč. I my dnes budeme mluvit o Eucharistii, nebo vlastně spíše o tom, co také tu Eucharistii, neboli mši svatou pomáhá utvářet. Budeme mluvit o jednom aspektu mše svaté, který je mi už od dětství velmi blízký a to o církevní hudbě, nebo možná přesněji, o hudbě při liturgii, při mši svaté. Vždycky mě to totiž hodně zajímalo a tak jsem se o tom i dost hodně dověděl.

Možná nejdříve trošku o tom, jak vnímat mši svatou. Je to potřeba vnímat z větší šířky. Já se o to dnes pokusím to vysvětlit. Mše svatá je totiž naší SPOLEČNOU obětí Bohu. Mám to slovo společný napsáno zde velkým písmenem. Je to z toho důvodu, že mši svatou neobětuje jen kněz, ale on ji obětuje společně se vším Božím lidem, tedy asi nejvíce s těmi, kdo na té mši svaté jsou přítomni. Dost často se setkávám s pojetím, že lidé přijdou poděkovat za mši a říkají, dobře jste to, pane faráři, udělal. Ale to není jen moje práce. To je práce všech. Měli bychom říci. Krásně jsme toho Pána Ježíše dnes spolu oslavili. Je třeba si totiž stále připomínat, že na té oběti se podílíme všichni. Kdysi tomu vnímání, že je to především úloha kněze, napomáhalo i uspořádání té mše, to, že si kněz potichu recitoval u oltáře sám a to ještě zády k lidu. Ale dnes chce právě církev i tím uspořádáním chrámu a bohoslužby připomínat, že se na slavení Liturgie podílíme všichni. I když tam kněz má tu úlohu asi nejvíce viditelnou. Ale pak jsou i během mše svaté způsoby, kdy se má projevovat i aktivní zapojení Božího lidu. Je to když se čte Boží Slovo, když se přinášejí dary, když se přednášejí modlitby věřících, nebo jak se i jinak říká přímluvy, A samozřejmě i během zpěvu při mši svaté. Z tohoto důvodu, který jsem uvedl, se vždy má dávat přednost společnému zpěvu Božího lidu. To nám vždy kladli v semináři na srdce. I když to třeba bude méně kvalitní, ale je důležité zapojení co největšího počtu lidí do aktivní účasti na liturgii, což se nejvíce děje při zpěvu. Tady v našich zemích je krásná tradice písní z kancionálu, i když tu je z historie i krásná figurální hudba ke mši svaté od českých autorů. Církev v této věci říká, že je dobré ctít tradici, a je dobré též vybírat i z pokladů, které si církev nese z minulosti. Ale přednost ať vždy má lidový zpěv. Právě z důvodu, aby se zapojilo co nejvíce lidí. Může se totiž stát a někdy se to bohužel stává, že se mše svatá degraduje na koncert. Ukazuje se dovednost tělesa, bravurnost provedení hudebního doprovodu apod. Ale mše svatá je tu především kvůli něčemu jinému. Při ní je hlavním smyslem SPOLEČNÁ oslava Boha a tomu se musí vše podřídit. Hudba je zde jen v úloze doprovodu, který může napomoci tomu hlavnímu cíli, lepšímu prožití Boží oslavy, pomáhá velmi ke zdůraznění některých momentů při mši svaté. Ale nikdy si nesmí dělat ambice ho přerazit.

Zvlášť bych se také věnoval jednomu zpěvu, který je ve mši svaté dost důležitý. Je to Responsoriální žalm. Už jen to slovo žalm znamená zpěv. Mělo by se tedy rozhodně dávat přednost tomu, aby se žalmy zpívaly. Je to též Bož slovo, kterému má být rozumět a jeho text má vždy vycházet a podepírat první čtení. Nelze tedy volit žalmy jen podle toho, jak se mi líbí, nebo který zrovna umím.

Pak ještě je třeba připomenout to, že zpěv při mši má pomáhat k tomu, aby se vytvořilo společenství modlitby. I vhodným výběrem písně. Máme v kancionále pěkný výběr písní, jejichž texty velmi napomáhají tomuto cíli. Zvláště pak zpěv má tuto úlohu nejvíce na začátku mše svaté. Vždy nám kladli na srdce, že mše svatá začíná už vstupním zpěvem. Ne až znamením kříže. Proto se doporučuje přijít na mši i několik minut před zahájením tohoto zpěvu, bych se připravil a pak mohl společně s ostatními začít svůj chvalozpěv. Vstupní zpěv je tedy potřeba nevynechávat.

No, ale ať se vrátíme k tomu, co je smyslem i tohoto dnešního setkání. A to je Pán a jeho oslava. Na to nikdy nezapomínejme. Vše co zde děláme a zde v tomto chrámu budeme dělat, má mít tento důvod, tento cíl. Zkusme na to myslet, pokud se budeme na mši připravovat, ať jako hudebníci, zpěváci nebo věřící. Ať už budeme do kostela přicházet anebo z něj odcházet. Ať nám stále v hlavě zní ta slova z dnešního druhého čtení:

Když mezi sebou mluvíte, užívejte slov ze žalmů, chvalozpěvů a duchovních písní; ze srdce zpívejte a hrejte Pánu. Děkujte stále Bohu Otci za všechno ve jménu našeho Pána Ježíše Krista.

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Naše farní stránky: