Kázání na 5. Neděli v Mez.

5. 2. 2012 Hlučín - Darkovičky

Drahé sestry a bratři! 

Dneska zase budeme pokračovat v tom, co už jsme zde mluvili předminule a pak i minule v Hlučíně. Jedná se o spásu člověka a o tom jak Bůh se v této spáse angažuje. To bylo téma té neděle, kdy jsem tu byl posledně. Mluvili jsme spolu o církvi, o jejím úkolu v plánu spásy. Je veliký, protože spása k nám přichází skrze církev, protože v ní můžeme přijímat svátosti a setkávat se s Bohem. Minule jsem v Hlučíně trošku mluvil tajemství Božího tvoření. Dívali jsme se do kuchyně Božího tvoření a obdivovali jsme velikost a lásku Boha, který tvořil svět z ničeho, a který neustále chce, abychom byli. A dnes se pokusíme žasnout nad stvořením samotným a zas zahlédnout znovu, ale z jiného pohledu Boží lásku. Podíváme se na viditelný svět.

Když se podíváme na příběh o stvoření, který všichni známe, je to příběh o Adamovi a Evě, tak si tady můžeme všimnout několika věcí. Asi se to stvoření neudálo, jak je to tam přesně popsáno. Ale tento příběh nám chce ukázat na několik pravd, které je dobré vědět a připomínat si je. První z nich je, že veškeré stvoření pochází od Boha. Není to tak, že by svět a život vznikly náhodou. Bůh je autorem. Způsob, jakým se stvoření událo, už ten příběh nevypovídá. Jen zase něco naznačuje. Mluví se tam o šesti dnech. Ale asi to nebylo 6x 24 hodin, jak by to také bylo možné vnímat, ale skrze postupné popisování stvoření v šesti dnech nám chce Písmo říci o jakémsi odstupňování stvoření. Pořadí v jakém podle příběhu byl svět a tvorstvo tvořeno, ukazuje k vrcholu a tím je člověk. Je to úžasná věc, když se nad tím hlouběji zamyslíme. Vše ostatní bylo stvořeno pro člověka. Ale i člověk a vše co tu je, bylo stvořeno k Boží slávě. A my samozřejmě máme tento svět užívat a Písmo dokonce hovoří o podmanění. Ale nesmíme zapomínat, že musíme respektovat to, že Bůh je stvořitel a tedy i majitel. Nám byl svět pouze svěřen. Máme být jeho správci. A jsem přesvědčen, že tohoto správcovství jednou budeme, jako lidstvo, skládat účty.

Pak z toho příběhu o stvoření je možné vyčíst další pravdu, která je neméně důležitá. Stvoření jako takové má svůj řád. Vidíme, jak jsme na sobě závislí. Vše je ve službě. Nic zde není zbytečně, jaksi navíc. A je dobré vnímat, že ten řád, zákon, který byl do tvorstva vložen, je zákon lásky. Jasně to vidíme, když kolikrát žasneme nad krásou západu či východu slunce, nad majestátností hor, nebo světlem polární záře. Nakonec to odpovídá i té pravdě, že Bůh sám je láska. Nemůže tedy tvořit něco, co pak samo láskou není. Všude je tedy možno zahlédnout jeho stopu.

Pak je zde ještě další pravda, která je neméně zjevná a já jsem se nad touto pravdou pokoušel zamýšlet už minulý týden v Hlučíně. Je to pravda o tom, že každý tvor je svým způsobem dobrý a dokonalý. Můžeme si uvědomit, že i to jaký jsem, je dokonalé Boží dílo a má sloužit k Boží oslavě. Možná někdy máme jinou představu o dokonalosti, nebo nám tuto představu někdo nebo něco podsouvá. Nicméně kdyby mě Bůh nechtěl takového, jaký jsem, tak by mě takového nestvořil. Velmi nám přijetí této skutečnosti může pomoci.

Proč vlastně o tom dnes mluvíme? Chtěl jsem nás trošku přivést k tomu, abychom viděli velikost samotného Boha a jeho lásku k člověku. Velikost a krásu celého stvoření a zákon lásky, který v něm je obsažen a který je obsažen i v nás. Možná jako takovou tečku za touto meditací vám přečtu jeden z nádherných pokladů, které křesťané převzali od svých starších bratří ve víře. Je to jeden z chvalozpěvů na stvoření, který známe z knihy žalmů:

Hospodine, náš Pane, jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi, svou velebností převýšils nebesa! Z úst dětí a nemluvňat sis připravil slávu navzdory svým odpůrcům, abys umlčel pomstychtivého nepřítele. Když se zahledím na tvá nebesa, dílo tvých prstů, na měsíc, na hvězdy, které jsi stvořil: Co je člověk, že na něho myslíš, co je smrtelník, že se o něho staráš? Učinils ho jen o málo menším, než jsou andělé, ověnčils ho ctí a slávou, dals mu vládnout nad dílem svých rukou, položils mu k nohám všechno: ovce i veškerý dobytek, k tomu i polní zvířata, ptáky na nebi a ryby v moři, vše, co se hemží na stezkách moří. Hospodine, náš Pane, jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi!

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Naše farní stránky: