Hlučín - Darkovičky 18. 12. 2011

Drahé sestry a bratři! 

Dnes už jsme krátce před Vánoci a pomalu už o tom budeme mluvit. Dnešní téma se týká ale nejen Vánoc jako takových, ale celého plánu spásy, které Bůh s člověkem měl a má a pak také budeme mluvit o Božím zjevení. Ne že by se Bůh někde někomu zrovna včera zjevil, ale spíše jde o to, že se postupně člověku zjevoval a v osobě Ježíše Krista toto Boží zjevení pak dosáhlo svého vrcholu a konce.

Všechno to začíná jednou skutečností, a to tím, že Bůh je láska. A jako láska chce tuto lásku dávat. A proto vlastně tvoří svět a do něj pak člověka, aby mohl tuto svou lásku práv člověku dát. A tvoří ho vlastně jako svobodného, abychom ho nemuseli milovat, ale abychom se pro něj mohli svobodně rozhodnout. Také nám lidem Bůh zjevuje svůj plán s námi, abychom ho byli schopni poznávat a milovat víc, než bychom toho byli schopni sami od sebe. Toto Boží zjevení nebylo přerušeno hříchem prvních lidí, jak by se dalo čekat. Ale jak říká krásně jedna Eucharistická modlitba:

„A když ti člověk odepřel poslušnost a ztratil tvé přátelství, tys ho nenechal napospas smrti. Slitoval ses nad lidmi a pomáhal jim... Častokrát jsi jim nabízel smlouvu a kázáním proroků je učil očekávat spásu.“

Boží zjevení a dějiny spásy tedy pokračují a jak jsem zmínil, jsou tu proroci, patriarchové a soudci, kteří také v tomto plánu spásy sehrávají svůj úkol. Ale máme zde několik starozákonních postav, které jsou víc, než jen součástí dějin. Tím jak žily a konali, ukazují na vrchol, který byl v té době pouze očekáván, zaslíben. A my už máme tu milost, že víme, že tím vrcholem zjevení je Ježíš Kristus. Jednou za takových postav je třeba Abrahám. Otec víry, pak Noe, se kterým Bůh uzavírá smlouvu, že už nikdy nevyhladí lidstvo. Máme zde Josefa egyptského, došel utrpení, byl prodán od vlastních bratří za 30 šekelů a pak se stává záchranou pro celý tehdejší vyvolený národ. Přesně jako Ježíš Kristus. A mohli bychom v tomto výčtu pokračovat. Tyto osoby označují jakési etapy v tomto Božím zjevení lidem.

A pak je tu konečně postava samotného Ježíše. V něm toto Boží zjevení vrcholí. On je tím, kdo nám nejvíce a nejkonkrétněji ukazuje na Boha. Vypráví příběhy, které nám ukazují Boha jako Otce. A často od něj slyšíme: JÁ A OTEC JEDNO JSME! A mohli bychom tu citovat mnoho textů a úryvků Nového zákona, které nám tuto pravdu potvrzují. Osobou Ježíše Krista také všeobecné Boží zjevení končí. Bůh nám už nemůže o sobě více říci, než řekl skrze Ježíše Krista. Pěkně to říká světec minulého týdne, veliký muž modlitby sv. Jan od Kříže:

„Když nám dal svého Syna, který je jeho Slovo, a On nemá jiné, řekl nám všechno jednou provždy v tomto jediném Slově a nemá už, co by říkal…, protože to, co kdysi mluvil po částech k prorokům, řekl už v celku, když nám dal Všechno, to je svého Syna. Proto kdo by se dnes chtěl tázat Boha nebo si přál nějaké vidění nebo zjevení, nejen by jednal pošetile, ale urážel by Boha, protože by neupíral oči úplně na Krista a vyžadoval by něco jiného nebo nějakou novotu.“

Samozřejmě, že máme třeba zjevení Panny Marie i Ježíše a to ve srovnání s dějinami spásy v době docela nedávné. Ale to jsou zjevení, která mají soukromý charakter. Vždycky se toto zjevení dělo jen někomu a ostatní je nevidí.

A čím bych dnes zakončil? Asi tím, že právě to o čem jsem dnes mluvil, tedy trochu o dějinách toho jak se Bůh ukazuje lidem, nám může lépe pomoci prožít Vánoce a tedy vlastně narození Spasitele. Můžeme si více uvědomit, jaká je to vlastně veliká milost, že žijeme v této době, kdy už jsme poznali celý Boží plán a že jsme jeho součástí. Kolikrát nám to v tom „frmolu“ před štědrým dnem ani nemá šanci dojít. Zkusme se dnes nad touto skutečností doma, večer u Adventního věnce, zamyslet. Už jsme zapálili čtvrtou svíci. Věnec nám už tedy září v plnosti světla, které může dát. Je to asi jako tak, když lidé čekali celé věky, po generace se těšili, až „hvězda zazáří z Jakuba“, jak o tom mluvili proroci. A my už na tuto Jeho záři patříme a můžeme se z ní radovat. Ať celý náš život je odpovědí lásky a velkým poděkováním Bohu za to, že jsme součástí tak úžasného plánu Jeho Lásky, a že máme tu čest být na jeho vrcholu.