Kázání o 8. Neděli v mezidobí

Hlučín - Darkovičky a farní večerní 27.2.2011

Drahé sestry a bratři!

Dnešní téma je nazváno zajímavě. KRISTUS A MAJETEK. Když jsem si to napoprvé přečetl, tak jsem nevěděl, jak se k tomu postavit. Ale pak jsem si uvědomil, že asi jiný přístup byl k majetku ve SZ a jiný nám ukazuje právě Pán Ježíš.

Možná by se někde dalo najít, jak je vnímán majetek ve Starém zákoně, ale bohužel všechny SZ komentáře mám ještě v krabicích, ale vzpomněl jsem si, že člověk, který byl majetný, byl v období Starého zákona považován za toho, kdo je obdařen požehnáním. Třeba v knize Jobově je na konci zdůrazněno, že Hospodin Jobovi požehnal a měl pak dvakrát více majetku než ostatní.

Pán Ježíš ovšem nevidí majetek jako problém, u něj nýbrž je důležitý vztah k němu. Tedy jestli na tom majetku lpím, nebo ne. Je známé to Ježíšovo slovo, kde se píše o tom, že bohatý spíše projde uchem jehly, než aby mohl vstoupit do Božího království. Nakonec i ten dnešní text to krásně připomíná.

"Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Bud' jednoho bude zanedbávat a druhého milovat, nebo se bude prvního držet a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.

Je tedy důležité to slovíčko sloužit. Sloužit znamená cele patřit. Ne tedy že ten majetek patří nám, ale my jemu. A to je dost podstatný rozdíl. Také si v této souvislosti vzpomínám na jeden výrok sv. Pavla, který také říká:

Dovedu žít v odříkání, a dovedu žít v hojnosti. Seznámil jsem se důvěrně se vším: se sytostí i hladověním, s nadbytkem i nedostatkem.

Důležité tedy je, jaký máme k těmto dobrům vztah.

Další věcí, o které bychom se měli bavit, je úcta k lidem a k jejich majetku. Ono to vlastně i s tím předchozím souvisí. Zase je to podle Ježíšova učení, které pořád mluví o lásce. Jestliže tedy se snažím mít lásku ke všem lidem, tak z toho logicky vyplývá to, že jim nezávidím, že jim neberu co je jejich. A mohli bychom tady vnímat vše, co se týče sedmého přikázání, ale pozor ne jen systematicky, studeně podle morálky, to se mám a to se nemá. Ale aby tu bylo vždy napojení na člověka. Abychom měli před očima člověka, a ne jen studenou a suchou morálku.

V souvislosti s tím by též bylo dobré zmínit i to, co říká katechismus v souvislosti s těmito vztahy, které by se daly charakterizovat jako vztahy spravedlnosti. Někdy se totiž stává, že na člověka zapomínáme, tedy mu nedáváme, co mu podle ctnosti spravedlnosti patří, ale přesouváme naši pozornost jinam. A to třeba k lidem anebo i ke zvířatům. Dost často se stává, že lásku, která by měla podle integrity stvoření patřit člověku jako koruně všeho tvorstva, a samozřejmě i Bohu, dáváme třeba pejskům anebo i jiným domácím mazlíčkům. Často do péče o ně investujeme nemalé peníze, a při tom třeba mnozí lidé hynou na druhé straně zeměkoule hlady. Je dobré mít samozřejmě ke zvířatům úctu. Ale pozor, aby byla taková, jaká jim patří. Podobný přístup je dobré mít i k věcem, které vlastníme. Pozor na to, abychom pro ně nezapomínali na ty blízké, kteří jsou okolo nás, a kteří mají právo na naši pozornost a lásku.

A čím uzavřít? Asi máme v této věci tak trochu někde aspoň trochu másla na hlavě. Ale co je důležité, abychom se snažili o to mít dobrý vztah k Pánu Ježíši, snažili se modlit a důvěřovat v něho. Jinými slovy být zaměřeni k nebi. Ne být taženi k zemi. A právě tento vztah k Pánu nám pak pomůže mít i správný vztah k majetku. Používat ho, ale nebýt na něm závislí. A prosme za to i v této dnešní mši sva

 

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Naše farní stránky: