17.10.2010 Hlučín

Drahé sestry a bratři!

Dnes si trochu něco řekneme o Písmu svatém. Každou neděli zde slyšíme různé texty a to jak ze SZ, tak i z NZ. A dnes nám právě druhé čtení, ve kterém opět apoštol Pavel povzbuzuje svého žáka biskupa Timoteje, aby se držel Svatých písem, protože v nich je obsažena moudrost, která ho nakonec dovede ke spáse. Samozřejmě, že této moudrosti je potřeba snažit se porozumět a není to jednoduché. Budu se tedy dnes snažit vám něco o Písmu svatém říci.

Tak Písmo svaté neboli Bible se skládá ze dvou velikých částí. O které se jedná, asi víte. Je to SZ a NZ. Tyto dvě části se liší dobou sepsání, počtem jednotlivých knih a samozřejmě i použitým literárním druhem.

My se dnes nejdříve pobavíme o tom, jak se to stalo, že Bible je vlastně knihovnou a že obsahuje tolik různých spisů, kolikrát s úplně odlišným literárním druhem, různou dobou sepsání a dalšími odlišnostmi. Samozřejmě asi tušíte, když o tom takto začínám hovořit, že jednotlivé knihy Písma nebyly sepsány tak, jak jsou v Bibli seřazeny. Vznikali různě. Také se rozhodně nedá tvrdit, že autorem je ten, po kom jsou knihy pojmenovány (např. knihy Mojžíšovy). Těch spisů, které vznikly, bylo samozřejmě mnohem víc, než jich obsahuje Bible a seznam, neboli kánon knih Písma, vznikal několik staletí. Jejich výběr se také řídil mnoha kritérii. Od toho, jak jednotlivé knihy byly rozšířeny, přes autenticitu až po věroučnou čistotu. Zajímavá diskuze též byla třeba nad knihou Píseň písní, která patří do kánonu knih SZ, a která spíš mezi židy byla používána jako svatební poezie. Ale právě pro její krásu a pak i pro vnímání vztahu Krista a církve jako vztahu mezi manžely byla i tato kniha zařazena mezi knihy Bible katolické církve. I když názorů proti jejímu zařazení nebylo málo.

Ještě bych chtěl zmínit i to, že je rozdíl mezi seznamem biblických knih nás katolíků a našich odloučených bratří evangelíků. Evangelíci třeba vůbec neuvádějí tzv. Deuterokanonické knihy a jejich vnímání textů je též odlišné od našeho. My vnímáme celou bibli (SZ i NZ) jako Bohem inspirovaný text, zatímco evangelické církve dávají větší důraz na NZ. SZ vnímají jako pěkné příběhy, ale nevidí v nich něco, co by pro ně mělo ten význam jako podobenství Ježíšova. Pro ně jsou texty SZ zajímavými poučnými příběhy. Nic víc.

No a teš pár slov ještě k jednotě obou částí SZ i NZ. Každopádně ale spolu vytvářejí jeden celek. Nejen tím, že jsou spolu svázány v jednom svazku, ale i tím, že NZ se často na SZ odvolává a zase SZ často předpovídá to co se v NZ naplňuje. Dá se také říci, že NZ je takovým logickým vyústěním toho, co se píše ve SZ. Je opravdu velmi zajímavé objevovat tyto souvislosti a to zvláště v kontextu těch pravd, které se bezprostředně týkají naší spásy. Vzpomínám si na to, jak jsem ještě jako student na Zelený čtvrtek, při celonoční adoraci v kostele pročítal proroka Izaiáše, kde se píše právě o tom, jak Hospodinův služebník bude trpět, jak nemá podoby ani krásy apod. Je to vlastně závěr knihy proroka Izaiáše, 52 a 53 kapitola, a tyto texty se čtou na Velký pátek. Když mi tehdy docvakly ty souvislosti, že tyto texty byly napsány cca 600 let před narozením Krista, na kterého přesně sedí, a že je to tedy opravdu Bohem inspirovaný text, který skrze autora této biblické knihy předpovídá tak dlouho dopředu Ježíšovo utrpení, úplně mi z toho běžel mráz po zádech. Je to skutečně tak, že mnohé texty ze SZ hovoří o tom, co se pak naplní v NZ. Určitě by bylo možné, a též asi velmi zajímavé, je tu některé demonstrovat, a vyložit jejich význam pro náš život, ale opravdu není v našich řasových možnostech to udělat.

Tímto zamyšlením jsem především chtěl podnítit vaši zvědavost a touhu po dalším poznávání. Jsem samozřejmě k dispozici, abych zodpověděl případné dotazy anebo doporučil vhodnou literaturu. Ale co je potřeba, abychom v sobě našli odvahu k hlubšímu poznávání Písma a stále více tak poznávali Boha a jeho lásku k nám. Aby jinými slovy rostla naše moudrost, která nás povede ke spáse, jak už jsme to dnes slyšeli od sv. Pavla.