Tak jsem se konečně zase odhodlal něco napsat.
V sobotu jsem byl u jednoho mého spolužáka ve farnosti a tam prožívali událost, která se často nevidí. Světili nový kostel. Stojí v Ostravě, v městské části Výškovice a farnost je to Ostrava - Zábřeh.  Farářem je tam P. Vít Řehulka.



Ale proč o tom píšu?
Těšil jsem se na to, protože už jsem byl na svěcení asi dvou nebo tří nových kostelů a vzpomínám si, jak krásně a hluboce jsou vypovídající ty obřady svěcení. Fakt mi mnohokrát při mši (trvala asi 2 hodiny) běžel mráz po zádech a do očí vstoupily slzy. Zvláště když biskup vylil na menzu (horní mramorovou desku oltáře) olej, kterým pak byl celý povrch oltáře pomazán. Je to svatý olej, křižmo, kterým se "konsekruje". Konsekrují (vyčleňují pro Boha a službu jemu) se jím jednak všichni křesťané na křtu, kněží, kterým jsou mazány ruce a biskupové, kterým je tímto olejem pomazána hlava. Také králové jsou a byli mazáni křižmem. Tímto olejem se pak vzápětí také mažou i stěny kostela (samozřejmě jen na určitých místech, v tomto případě byly čtyři). Ještě se pak vše okouří kadidlem, které má také krásnou symboliku a i význam ze Starého Zákona.

Na pak jsem si uvědomil, že už to není jen hora betonu, vodičů, železných výztuží, či dalšího  jiného materiálu. Ale z tohoto všeho si sám Bůh  utvořil "svůj  dům". A nakonec to také pan farář při dělkování řekl. "Postavili jsme si chrám a teď jsme ho odevzdali Bohu. Už není náš, ale Jeho!" Mě pak ještě docvaklo, kolik milostí už v tomto chrámě Bůh dnes dává. Kolik hříchů v něm bude po dobu jeho existence odpuštěno, kolik darů tu Bůh daruje, kolikrát On sám zde přijde do srdcí lidí, aby jim ukázal, že nejsou sami. A mohli bychom o tom uvažovat ještě dlouho.

Ale chtěl jsem čtenářům tohoto příspěvku přiblížit co to vlastně chrám je. Každý chrám, byť je starý a někdy i bez výzdoby a lesku. Ale pokud se v něm lidé setkávají s Bohem a bývá tam slavena nejsvětější oběť, tak naplňuje důvod své existence. Zkusme se zamyslet nad  chrámem, který je třeba blízko našeho domu a nebo do něj pravidelně a nebo i nepravidelně chodíme.  Jak ho vnímám? Vidím jeho výjmečnost? Nedělám z něj TRŽNICI?

Díky všem za trpělivost ve čtení.